founders

Příběh Neogenie: Jak to celé začalo?

Rozhovor s Ondřejem Švrčkem pro časopis Firemní obchod

rozhovor final skenKdyž se řekne Neogenia, co si máme pod tímto názvem představit a jak to celé vzniklo?

To je dobrá otázka. Název Neogenia vznikl asi tři roky předtím, než vznikla samotná společnost Neogenia. Bylo to ještě v době, kdy jsem měl v plánu založit firmu, která by se zabývala tvorbou webů. Už patnáct let se totiž točím kolem tvorby webových stránek. Za svou kariéru jsem pracoval ve dvou grafických studiích, přičemž v jednom z nich jsem zastával pozici šéfa webového oddělení. Tehdy jsem si řídil všechno sám, od shánění klientů, přípravu podkladů, wireframy, dohled nad prací grafiků i kodérů…. Vlastně jsem byl zodpovědný za všechno, co bylo třeba k tomu, aby to webové oddělení klapalo. Postupem času jsem tedy začal plánovat vytvoření vlastní webové agentury. Díky bohu jsem to neuskutečnil (smích) nicméně v té době vznikl název Neogenia. Vznikl vlastně tak, že se mi líbilo slovo „genia“ a chtěl jsem k tomu přidat něco, co bude znít cool. Neogenia byla v té době volná doména, což byla podmínka. Tehdy jsem hledal jen volné české domény, dnes už bych to samozřejmě řešil jinak (smích). Ve spolupráci s mým tehdejším grafikem vzniklo i logo Neogenia. Chtěl jsem, aby logo bylo čisté a rýsované, protože genialita je v jednoduchosti… a také v komunikaci, což je heslo, kterým se řídíme my v Neogenii.

logo-neogenia-CMYKA jak jste se od tvorby webů dostal k technologickým inovacím, kterými se zabýváte teď?

To byla také taková zajímavá shoda okolností. Tehdy jsem pracoval ve vývojářské společnosti, kde jsem vedl webové oddělení a měl jsem zároveň na starosti příjem nových členů. No a jeden z uchazečů o práci, jehož životopis se mi dostal pod ruku, je můj současný společník Honza Šimecký.

Co Vás na jeho životopise tolik zaujalo?

Hned při čtení jeho CV jsem pochopil, že má velmi speciální schopnosti. Jeho životopis byl doslova nabitý IT obsahem. Od prvního počítače v 6ti letech, vytvoření první počítačové hry v 7 letech a od té doby jeden počítačový kroužek a kurz za druhým. Honza tenkrát nastupoval na pozici PHP programátora, ale já jsem si všiml, že má velký přesah i do e-commerce sféry. Úplně na konci jeho životopisu byl totiž nenápadný řádek „a mimo jiné provozuji portál SMSbrána.cz a Lišta.cz“. Tak jsem se na to podíval a zhrozil jsem se.

Zhrozil?

Úplně (smích). Na celém webu bylo totiž jasně vidět, že ho dělal „ajťák“. Technicky sice všechno fungovalo, ale stránka vypadala tak nepřívětivě, že jsem měl chuť ji okamžitě zavřít. Ale ještě že jsem to neudělal, protože v tu chvíli jsem si všiml počítadla návštěvnosti, které mě zaujalo. Díval jsem se na něj totiž dopoledne a už v tu chvíli počítadlo hlásilo téměř 3000 návštěvníků. Podotýkám, že to bylo v době, kdy komplikované weby velkých společností nebo třeba divadel měly stovky návštěv denně, zatímco na SMSbráně.cz mi počítadlo tvrdilo, že den předtím bylo návštěv téměř 10 000.

To muselo být překvapení. Jak jste na to reagoval?

Moc jsem tomu počítadlu nevěřil. Říkal jsem si, že to Honza musí mít určitě fixlované. Já jsem člověk, který má rád ve věcech jasno, takže jsem se s Honzou sešel a na rovinu jsem se ho na to zeptal. Ke svému překvapení jsem zjistil, že nejen, že to fixlované nemá, ale že je to člověk, kterého by fixlování vlastně ani nenapadlo, což mi na něm bylo od začátku sympatické (smích).

L1002178

Takže tam se z vás stali společníci?

Přesně tak. Tenkrát na obědě u smaženého sýru v menze na VUT jsem mu nabídl, že jeho projektu dáme novou tvář, nový koncept. Slíbil jsem, že dám dohromady obsah, texty, grafiku a nějaký obchodní model a začneme vydělávat reklamou. V té době jsem věděl, že za takhle vysokou návštěvnost už se na reklamě dát slušně vydělat a plánoval jsem, že budeme mít SMSbránu spuštěnou bokem k našemu zaměstnání a mít z ní pasivní příjem.

Jak na to Honza reagoval?

Řekl mi, že už se na to chtěl stejně vykašlat, protože mu to nic nevydělává, takže proč ne. (smích). No, takže slovo dalo slovo a u smaženého sýru v menze na VUT začala spolupráce, která trvá doteď.

Jak spolupráce fungovala?

Bylo to dost náročné. V té době jsem totiž pořád ještě pracoval na plný úvazek, trávil jsem 8-9 hodin v kanceláři, a pak jsem po nocích pokračoval v práci na SMSbráně. Honza mi samozřejmě také pomáhal, ale v té době ještě velice intenzivně studoval na informatice VUT, takže jsem většinu práce dělal sám na své náklady a ve svém volném čase. Po dvou měsících jsem měl připravený první návrh wireframu a grafiky, který jsem připravoval s mojí tehdejší grafičkou. Nebylo to vůbec jednoduché, protože SMSbrána má desítky podstránek, které se musely vyřešit a to nějakou dobu trvalo. Navíc se ke mně doneslo, že Honza měl špatné zkušenosti s předchozími obchodními partnery, takže jsem na něj nechtěl moc tlačit, abych ho nevystrašil. Vytvořil jsem tedy smlouvu o spolupráci a po dvou měsících jsem mu představil svůj návrh redesignu. No a jemu se návrh líbil, což bylo fajn (smích).

Takže jste si získal jeho důvěru?

Určitě to pomohlo. Honza viděl, že jsem nad tím strávil hodně času, takže se začal i sám více zapojovat. Musel celý projekt nakódovat, což musím zpětně uznat, byl obrovský kus práce. Já jsem si to v té době vůbec neuvědomoval, ale ten systém byl už tehdy extrémně složitý. Vlastně jsem ani neviděl potenciál v SMSkách. Chtěl jsem jen využít vysokou návštěvnost. Bylo mi jasné, že když tam chodí 10 000 lidí denně v momentě, kdy stránka vypadá hrozně, tak po redesignu bude návštěvnost obrovská. V nové koncepci totiž měly být vtipy, horoskopy, televizní program a spousta dalších nových funkcionalit.

SMS brána old

Jak dlouho trvalo, než se Vám podařilo spustit nový web? A splnil redesign Vaše očekávání?

Spuštění proběhlo 9. 11. 2009, což bylo asi tři měsíce od chvíle, kdy jsem Honzovi předložil první návrhy. V té době byla tedy návštěvnost asi 10 000 lidí denně. Měsíc po spuštění už byla návštěvnost 20 000 denně a po Vánocích roku 2009 už více než 35 000 lidí denně. Takže návštěvnost skutečně rostla a rostla tak raketovým tempem, v jaké jsem popravdě ani nedoufal.

Proč si myslíte, že měl nový web takový úspěch?

Protože byl udělaný pro lidi. Nová verze SMS brány byla chytlavá a bylo tam víc věcí na jednom místě, což bylo tehdy populární, takže se tam návštěvníci rádi vraceli.

Kdy jste začal tušit, že by SMSbrána.cz mohla být víc než jen vedlejší projekt po večerech?

Ještě před spuštěním nové verze webu, v září 2009, jsem vůbec neuvažoval, že bych se tímhle projektem měl živit. Opravdu jsem chtěl setrvat v Icontiu. Ale v září přišla poptávka od UPC na rozeslání 300 000 SMS. V tu chvíli jsme neměli ani s.r.o., já jsem měl jenom živnosťák a Honza neměl ani ten. Provozoval SMS bránu na živnosťák svého táty, který byl brusič.

Co se Vám při pohledu na tu poptávku honilo hlavou?

Pamatuji se, že když mi Honza tu poptávku přeposlal, jestli bych to zkusil nějak domluvit, mojí první reakcí byla otázka, jestli takové poptávky chodí často. Ležérně mi odpověděl, že dvakrát, třikrát do týdne nějaká menší poptávka přijde. Prý čas od času někomu z nich odepíše (smích). Tahle rozesílka pro nás byla klíčová a ačkoliv to doteď nechápu, tak jsem bez firmy a bez pořádných stránek přesvědčil UPC, že nám může důvěřovat. Tehdy jsem domluvil business, který během dvou dnů vydělal desítky tisíc korun, což pro mě byly nepředstavitelné peníze. Někdy v té době jsem začal tušit, že to bude opravdu přelomový projekt a začal jsem se naplno věnovat i esemeskám. Když jsem Honzu potkal, tak odesílal asi 8000 zpráv měsíčně. Dnes to samé množství odejde z SMSbrány v průběhu půl hodiny.

Podařilo se Vám tuhle zásadní rozesílku odeslat v pořádku?

Nakonec ano, ale byly to nervy. Abychom mohli tu rozesílku uskutečnit, museli jsme totiž asi během dvou dní dostat k odesílateli peníze. To by samo o sobě nebyl takový problém, kdyby odesílatel nebyla anglická firma napojená na české operátory a částka nebyla asi 200 000 Kč. Nejen, že jsme ty peníze tehdy neměli, ale ten termín byl také dost šibeniční. Peníze totiž musely dorazit do Berkley‘s Bank v Anglii, která tady samozřejmě neměla pobočku. Já jsem sice na schůzce slíbil, že všechno zvládneme, ale vlastně jsme nevěděli, jak to uděláme. Myslím si, že je to přesně tenhle tah na branku a ochota neustále překonávat překážky a posouvat své hranice, která rozhoduje o úspěchu, nebo neúspěchu.

Jak se Vám podařilo překonat tuhle překážku?

Nejprve bylo nutné sehnat peníze, což se nakonec podařilo, ale jako větší oříšek se ukázalo dostat ty peníze do Anglie. Nakonec jsem je přes Western Union poslal svému kamarádovi, který studoval v Cardiffu. Dodnes to mám na talíři, protože jeho při vybírání těch peněz málem zatkla policie, protože nechápali, proč mu přišlo tolik peněz. Strávil tehdy několik hodin na výslechu, ale nakonec hrdinně vzal peníze a odnesl je do Berkley Bank, abychom mohli tu rozesílku uskutečnit. Takže nebýt mnoha šťastných náhod a mého kamaráda Ondry by asi nebylo nic.

A první úspěch byl na světě. Jak jste postupovali dál?

Od té první velké rozesílky jsme do toho opravdu šlapali. V lednu 2010 vznikla Neogenia s.r.o. a já jsem se jí začal naplno věnovat, protože jsem viděl, že není zájem jen o reklamu, ale i o samotné SMS. Když se na to dívám zpětně, zmonetizovat reklamu z nuly na několik desítek tisíc měsíčně a zároveň zásadně zvednout výnosnost rozesílek, byl docela husarský kousek. Nicméně podařilo se a docela rychle jsme překonali tu prvotní vlnu nejistoty. Mně třeba ani nic jiného nezbývalo, protože jsem měl hypotéku, takže jsem si žádný pozvolný rozjezd nemohl dovolit.

Firemní klientiTakže jste nabrali své velké klienty už tehdy?

Ano, většina z nich je s námi od začátku. Podařilo se nám sehnat klienty jako je Toptrans, který máme doteď, Kasa.cz… byli tam velcí klienti… tuším, že tam byl i Bazoš. Do obchodu jsme tehdy šlapali hodně. Honza ještě dokončoval bakaláře, takže já jsem ho vždycky naháněl, aby mnou domluvené zakázky přichystal. Hned po zkouškách jsem ho vozil buď k němu domů, nebo k sobě domů a „makali jsme“. Já jsem do toho vyřizoval telefonáty, domlouval schůzky. Všem jsem vysvětloval, jak jsme kvalitní a jak to děláme skvěle. Ve dvou lidech a bez zázemí to nebylo vůbec jednoduché, ale celkem se mi to dařilo. Dával jsem do toho všechno a to mi zůstalo doteď (smích).

kancly

Chybělo Vám zázemí kanceláří?

Mně určitě. Honza totiž není úplně vyznavačem pořádku, takže to bylo pro mě celkem náročné, ale zároveň to bylo takové hodně garážové. Měli jsme velmi specifické „kanceláře“. Seděli jsme mezi krabicemi za stolem po jeho babičce, který měl metr na třicet centimetrů, takže jsme tam seděli jako v autobuse a odtamtud jsme si domlouvali schůzky v Praze ve společnostech s milionovými obraty.

Začínali jste tedy s SMSkami na SMS bráně. Jak jste se dostali ke Zlatým slevám a dalším projektům?

Zlaté slevy vznikly v létě 2010. Tehdy už mezi naše klienty na SMSbráně.cz patřil slevový portál Zapakatel, takže jsme měli přehled, co to obnáší. Co jsme ale neznali, byl pojem slevový agregátor. S tímhle nápadem za námi přišel Honzův kamarád ze školy, a řekl nám, že šéfredaktor Lupy napsal na Twitteru, že slevových portálů už je tu dost, ale že tu chybí pořádný agregátor. Během deseti minut nám vysvětlil, co takový agregátor obnáší a mě to natolik nadchlo, že jsem se rozhodl do toho jít.

ZS2015_hp_v7_hover_navstivene

Předpokládám, že zase nějaký ten měsíc trvalo, než se vše rozjelo?

Naopak. První návrh Zlatých slev jsme měli hotový do týdne od okamžiku, kdy jsme si řekli, že do toho jdeme. S názvem tenkrát přišel Tomáš, Honzův kamarád, který nám o agregátorech řekl. Věděl, že jsme schopní na stránky dostat obrovské množství lidí v krátké době a to se potvrdilo. Hned první měsíc jsme měli návštěvnost 2000 lidí a po dvou měsících 6000 lidí. Výhodou bylo i to, že jsme byli opravdu jedni z prvních. Před námi vytvořil agregátor jenom Skrz.cz.

Mluvil jste o osvědčených postupech. Můžete nám nějaké prozradit?

Replikovali jsme hlavně ty postupy, které se nám osvědčily na SMSbráně. Zkoušeli jsme různé mailingy, PR aktivity… Například jsme poslali slevu na husu do jedné z redakcí a oni o nás shodou okolností napsali, že patříme mezi zajímavé projekty, což nám hodně zvedlo návštěvnost. SMS brána tomu také hodně pomohla. Umístili jsme tam bannery a všemožné odkazy na Zlaté slevy a lidi klikali a nakupovali jako šílení. Taky se nám povedl marketingový majstr štik, kdy jsme jako první udělali komerční video s Viral Brothers Debilní kecy Čechů na dovolené, které vidělo několik milionů lidí a dovedlo nám skoro 500 000 návštěv na Zlatou dovolenou a potažmo na Zlaté slevy. O návštěvnost jsme nikdy neměli nouzi.

Měli jste při spuštění vymyšlený nějaký obchodní model?

Úplně na začátku ne, ale hned během prvního měsíce jsme začali traffic monetizovat a byli jsme v České republice první, kdo s tímto nápadem přišel. Já mám naštěstí něco jako šestý smysl na úspěšné projekty, takže jsem si řekl, že musíme využít toho, že přes nás nakupuje tisíce lidí každý den. Začali jsme tedy s naším prvním account manažerem obvolávat slevové servery. Měli jsme připravený jednoduchý call script, ve kterém bylo něco jako: „Jsme Zlaté slevy a máme xy návštěv a nákupů. Jestli u nás chcete být vidět, tak nám budete platit korunu za proklik, jinak budou vaše nabídky zapadané někde dole na stránce.“

A slevové portály Vám byly ochotné za trafic platit?

Byly. Tahle primitivně barbarská strategie, jak by to nějaký machr na obchod mohl označit, měla asi 99% úspěšnost. Slevové portály nás sice nevítaly s otevřenou náručí, ale bylo jasné, že agregátory fungují a budou vodit traffic na jejich stránky i do budoucna. Postupem času se nám začaly dokonce slevové portály ozývat samy, že by chtěly mít svoje nabídky na Zlatých slevách. V průběhu listopadu 2010 jsme tam měli zapojené skoro všechny portály a bylo jasné, že budeme určovat, jak se bude slevový trh vyvíjet.

Pozornost Neogenie se tedy přesunula od textových zpráv ke slevám?

Přesně tak. Zlaté slevy na dva roky převzaly roli ekonomického tahouna Neogenie a SMSky šly trochu stranou. Byl to přirozený vývoj situace. Z čistě ekonomického hlediska měly v té době víc našlápnuto. Stejně jsme ale hned v prvních pár měsících pochopili, že potřebujeme strategického partnera. Podařilo se nám namotivovat majitele druhého největšího agregátoru na trhu (my jsme byli 3. po Skrzu a Slevínu) a vytvořili jsme první monetizační systém v české České republice. My jsme se starali o komunikaci s klienty a kluci ze Slevína měli na starosti technickou část.

paylo

Tak vzniklo Paylo?

Tehdy jsme tomu nijak neříkali, byl to prostě monetizační systém Zlatých slev, ale ano, postupem času vznikl název Paylo, které jsme oficiálně spustili v dubnu 2011. Do dvou měsíců se z toho stal největší monetizační systém na českém trhu a troufnu si říct, že jsme největší doteď. V současné době se přes něj uskutečňuje více než 30 000 objednávek měsíčně.

Tyto dva projekty jste tedy spustili v těsném sledu hned na začátku existence Neogenie. Vznikly ještě nějaké projekty od té doby?

Těch nových projektů je trochu víc. Já jsem si od začátku uvědomoval, že ekonomická stabilita firmy nemůže být založena na jednom projektu. Sice nemám ekonomické vzdělání, ale studoval jsem matematiku a myslím si, že ekonomika vlastně není nic jiného, než počty a selský rozum. Snažil jsem se tedy spustit takzvané vertikály. Prostě vytvořit odnože našich úspěšných projektů a naplno využít našeho potenciálu. Byl tam pokus spustit cestovní agregátor Zlatá dovolená, zkoušeli jsme srovnávač energií a další projekty. Až teď zpětně vidím, že to bylo docela bláhové, ty projekty vyžadovaly velké týmy lidí, aby mohly uspět, a nás bylo šest. Takže jsme si brali docela velká sousta i vzhledem k tomu, že Zlaté slevy si pořád žádaly obrovské množství času a energie. Není to tak, že jsme to jednou spustili a jelo to samovolně.

Příkladem takové vertikály je i Váš poslední projekt, Mobilní rozhlas, je to tak?

Je to tak. Mobilní rozhlas je naprosto klíčový projekt do budoucna a v této chvíli plní úlohu vlajkové lodi Neogenie. Jsem si téměř na 100% jistý, že ten projekt má skvělou vizi a bude maximálně využitelný. Navíc spojuje všechny naše dosavadní projekty a komunikační služby. Jsou v něm hlasové zprávy Neogeniavoice, Neomonitoring, což je nastavování různých monitorovacích scénářů, naše know how z SMS zpráv a tak dále.

MR

To zní složitě. Jaké bude využití tohoto projektu?

Je to opravdu komplexní systém, na kterém pracujeme už několik let a který spojuje pět komunikačních kanálů: textové zprávy, hlasové zprávy, emaily, chat a nově i aplikaci pro chytré telefony. Pro mě osobně je ale nejdůležitější to, že našim klientům konečně můžeme nabídnout rozhraní, se kterým bude radost pracovat. A to jsem vždycky chtěl. Mobilní rozhlas tedy má širokou škálu funkcí, ale zároveň děláme maximum proto, aby to byl intuitivní systém, který rozhodně nebude složitý na používání. Rozhraní, které bude natolik intuitivní, že ho klienti budou sami doporučovat dál. Já jsem vystudoval grafický design, takže jsem docela perfekcionista a jsem rád, že můžu říct, že Mobilní rozhlas je první projekt, u kterého se věnujeme dotažení každého detailu. Připravujeme statistiky, analytiky, videotutoriál, tiskové materiály, nádherný nový web… Prostě chystá se toho spousta. Moc mi pomáhá, že už na tyhle kreativní věci nejsem sám, ale mám pod sebou talentovaný tým lidí. Můžu tak předat svoje vize šikovnému grafikovi a textařce a společně je přetvoříme na krásnou realitu.

Označujete Mobilní rozhlas pro obce jako unikátní komunikační bránu. V čem je unikátní?

Naše projekty spojují geniální technologická řešení s intuitivním ovládáním, moderním vzhledem a osobním přístupem ke každému klientovi. A já věřím, že když něco nejen dobře funguje, ale zároveň to i dobře vypadá a dobře se s tím pracuje a navíc je to okořeněné dokonalou komunikací z naší strany, tak je to to pravé. Nehledě na to, že podle našich informací je Mobilní rozhlas skutečně jediný systém na světě, který dokázal spojit takové množství pokročilých a inovativních komunikačních technologií do jediné platformy. Což je i důvod, proč věřím, že náš systém bude mít úspěch nejen v České republice, ale i v zahraničí.

K10D_10998

Proč jste se vůbec rozhodli s tímto systémem zaměřit na starosty?

To je jednoduché. Protože obcí jsou tisíce a v každé z nich jsou hasiči, školy, spolky a majitelé firem. Už teď je mezi našimi klienty více než 350 obcí a samospráv. Spolupracujeme například s krizovým řízením hlavního města Prahy. Takže v tomto segmentu vidím obrovský ekonomický potenciál. To ale není to hlavní. Hlavním důvodem je možnost vytvořit něco, co nejen funguje, ale co může být i užitečné pro lidi. Vytvořit unikátní systém pro komunikaci s občany, který je ekonomicky dostupný pro jakoukoliv obec a který umožní zachraňovat životy a majetky lidí před povodněmi, požáry a jinými krizovými situacemi.

V jakém stádiu je projekt teď?

Nedávno jsme ho představili prvním desítkám starostů. Teď nás čeká to nejtěžší dostat ho do povědomí klientů, aby si ho vyzkoušeli na vlastní kůži. Jakmile se tento systém dostane mezi lidi, jsem si téměř jistý, že se z něj stane fenomén. Já bych rád, aby náš systém byl nejen uživatelsky přívětivější než konkurenční, ale aby byl i inspirativní pro jiné segmenty. Aby si klienti řekli, že kdyby takhle dobře vypadaly a fungovaly všechny projekty, tak by to bylo fakt super. Děláme pro to všechno. Snažíme se vždy pracovat na maximum, nikdy nezklamat důvěru našich klientů a naopak dělat svou práci ne 100, ale nejméně na 110%.

Sefove

Vidím, že toho děláte opravdu hodně, kde na to berete energii? Odpočíváte vůbec?

To je dobrá otázka, taky se na to sám sebe občas ptám. Snažím se odpočívat aktivně. Je pravda, že nutnost se neustále přepínat mezi obchodováním, kreativou, marketingem, strategickým rozhodováním, komunikací, prezentacemi, zadáváním práce, kontrolou a tak dále, je obrovský záběr a donedávna jsem kvůli tomu měl zdravotní problémy. Obrovský stres, který plyne z odpovědnosti za vedení firmy, se musel někde projevit. Nerad bych zklamal něčí důvěru, že není na výplaty… což je samozřejmě ta nejhorší varianta, ale stejně musí být člověk ostražitý. Na denní bázi se rozhoduje o desetitisících a staticích a nikdo není neomylný.

Jakým způsobem se rozhodujete?

Vím, že není možné nedělat chyby, protože když se bojíte chyb, tak stojíte na místě. Kdybych nedělal nic a radši o důležitých věcech alibisticky nerozhodoval vůbec, tak by mě to sice nestálo takové nervy a stress, ale firma by se nemohla tak rychle posouvat dál. Důležité je rozhodovat, ale úspěšnost jednotlivých rozhodnutí neustále vyhodnocovat. Zkrátka když zjistím, že jsem nezvolil tu nejlepší cestu, tak se to snažím opravit. Nicméně tenhle neustálý tlak a stress mě často dostává až na hranu emotivně psychického vyčerpání a ve spojení s 12 – 16 hodinovou pracovní dobou mi to způsobovalo i velké zdravotní problémy.

Reportáž velký

Můžete být konkrétnější?

Chodil jsem k doktorovi s vysokým tlakem, arytmií, infarktovými stavy, několikrát jsem si volal záchranku a už jsem byl z toho dost vydeptaný. Vždycky mě svezli, zjistili, že infarkt nemám, že mám jenom hodně vysoký tlak, takže mi dali prášky a pustili mě domů. Jenže situace se opakovala. To byl dost špatný pocit, protože člověk neví, co se s ním děje. Já na tohle nejsem zvyklý, jsem bývalý sportovec, od mládí jsem profesionálně plaval a byl jsem zvyklý několik hodin denně trénovat. Do toho jsem studoval poměrně těžkou školu a všechno jsem zvládal, takže fyzicky jsem byl na velkou zátěž připravený, ale do toho přišly ty enormní stresové zátěže, na které jsem trénink neměl. Vždycky, když jsem to dlouhodobě přehnal se stresem, dostavily se problémy.

Jak jste to řešil?

Dostal jsem doporučení na jednoho trenéra, se kterým jsem se začal zaměřovat na autogenní trénink a sebe uklidnění. Vyzkoušel jsem meditaci, změnil jsem životosprávu a pořídil jsem si chlupaté štěstí, jak říkám svému psovi Alfrédovi. Už skoro dva roky se mnou chodí do práce a musím říct, že zvířata jsou vůbec nejlepším řešením na odbourání stresu. Často říkám, že mi Alfréd zachránil život. Už osm měsíců mám navíc další důvod ke štěstí. Rodina se mi rozrostla o syna Davídka, který mi rozveseluje každou volnou chvíli.

L1002560

Tak pojďme na poslední otázku. Kde vidíte Neogenii za pár let?

Doufám, že co nejdál (smích). Co se za poslední dva roky povedlo, je vybudovat tým lidí, kteří jsou společně s Neogenií nakročeni k dobrým výsledkům. Prostě Neogeniálni lidi, kteří tepou stejnou frekvencí jako celá firma. Mým cílem je, abychom byli dobrá parta, mohli jsme se na sebe spolehnout a abychom byli profíci, které jejich práce baví a jsou inspirací pro ostatní. Chtěl bych, aby Neogenia měla nejen krásné kanceláře, ale aby si vybudovala svou firemní kulturu. To je samozřejmě běh na dlouhou trať. Přesto jsme za poslední dva roky ušli obrovský kus cesty a máme krásné kanceláře, perfektní atmosféru a tým lidí, které jejich práce baví. Navíc projekt Mobilní rozhlas začíná rezonovat i dalším lidem mimo firmu a začínají se ztotožňovat s naší vizí. A já se hrozně těším, až se ukáže, že i malá firmička z Brna, kterou zakládali dva kluci u smaženého sýru bez peněz a investorů, může dělat velký business nejen v České republice, ale i v zahraničí. A věřím, že k tomu máme dobře nakročeno.